Labyrint a ráj v srdci

Ano, můj odkaz vede k “učiteli národů” Janu Amosi Komenském, který v roce 1656 v polském Lešně přišel o svoje celoživotní dílo a jeho ztrátu nesl velmi těžce.  Podobnou kapitolu v životě prožije každý z nás. Každý něco něco ztratí, o něco přijde. Je to součást života a jen málo lidí se s tím dokáže úplně smířit. Na čemž vlastně není nic špatného, protože ani učitel národů se nikdy úplně nesmířil s tím, že mu jeho životní dílo lehlo v popel (a není se čemu divit).

Podobná situace nastala i u mě. Ne, že by mi něco shořelo nebo bych žila v 17. století a bylo mi 64 let, ale jak jsem již napsala, každý z nás někdy o něco přijde. Musí. Já přišla o svého nejlepšího kamaráda. Než budu pokračovat dál, ráda bych mu tímto věnovala tichou vzpomínku.

Spolu s ním jsem přišla i o svůj minulý blog. A protože všechno píšu hned do editoru a neukládám, přišla jsem i o celou práci za minulý rok. Jelikož jsem člověk, který si zakládá na vzpomínkách a rád uchovává to, co stvořil pět let zpátky, aby se následně podíval na svůj posun, dost mě to vzalo. Nechtěla jsem se s tím smířit a psaní chtěla nadobro opustit.

Ale jde to vůbec, když to ke mně tak nějak patří, když se psaní stalo mojí součástí?

Je pravda, že jsem nikdy nevedla extra úspěšný blog, pouze dvakrát se mi povedlo mít denní návštěvnost na 1500 lidech, ale svůj první blog jsem založila v roce 2008, což už je více jak osm let. Byly chvíle, kdy jsem se všeho chtěla vzdát, ale nějaká vnitřní síla (kterou většinu času postrádám) asi chtěla, abych se ke psaní vrátila.

Proto jsem tady.

Ačkoliv jsem se z rány, kterou mi utržilo ztracení všech článků, oklepávala dlouho, nakonec jsem tady. I Komenský měl svůj velký, úspěšný comeback.

Ztráta blogu s sebou však nenese jen to špatné – pomohlo mi to načerpat síly a hlavně nápady pro další psaní. Nemůžu teď z hlavy říct, jak často budou články přibývat, ale nápady zatím mám, tak snad nenastane žádná krize =] Jelikož jsme se ve škole dostali k recenzi, jeden z prvních článků bude určitě tohoto žánru (mimo to mě psaní recenzí baví a myslím si, že je to věc, která mi i docela jde). Navíc na březen, jakožto měsíc knihy, mám připravený třicetidenní program, tak uvidíme, jak se všechny plány povedou.

Pokud jste dočetli až sem, gratuluji a vítám Vás zpět v mém království! Vypadá trošku jinak než to předešlé (což je způsobeno tím, že jsem chudá jak kostelní myš a nemám na zaplacení domény), ale přesto doufám, že se Vám tu bude líbit a budete se pravidelně vracet, protože bez Vás nic nemá smysl =]

Aiu~

 

Advertisements

4 thoughts on “Labyrint a ráj v srdci

  1. Jsem hrozně ráda, že jsi se vrátila a že že chuť psát neopustila na dobro. 😁
    Opravdu si blogovací bez mého prvního stálého čtenáře nedokážu představit. A i pomyšlení že by jsi se nevrátila se mi nelíbilo.
    Opravdu jsem ráda a přeji ti jen to nejlepší a hlavně nápady. Už se na to moc těším. 💙

    Like

  2. Je skvělé, že ses vrátila ^^ Muselo to být opravdu těžké, začít od začátku a zároveň se vyrovnávat s takovou ztrátou. Mrzí mě vše, co se stalo. Já osobně bych nejspíš neměla dost síly začít jen tak z nenadání od začátku, ale tys ji v sobě našla a zvládla to :)
    Držím ti se vším palce, at’ se ti daří s blogováním i ve škole ^^
    Btw, máš strašně pěkný lay. Stále nemohu z těch balonků, které začnou při posunutí stránky létat :DD

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s